Určitě patříte k rodičům, kteří chtějí pro své děti to nejlepší. Někdy je ale obtížné rozeznat, co jim prospěje a co nikoli, zejména s ohledem na věk.
Pokud máte doma malého caparta, možná jste přemýšleli o tom, že ho před nástupem do první třídy naučíte nějaká ta písmenka.
To aby měl ve škole v prvních dnech, než se rozkouká, určitý náskok.
Co ale dělat, když se k tomu dítě nemá a čtení ho nebaví? A jak vůbec postupovat? Seznámit ho jen s písmenky nebo zkusit i jednoduchá slova?
Na to vám jednoznačnou odpověď nedáme.
Moc dobře totiž víme, že co dítě, to individualita. Chceme vám to však usnadnit, a proto vás seznámíme s názory odborníků, kteří se tímto tématem zabývají.
Zároveň nabízíme i několik tipů na pěkné knihy pro nejmenší čtenáře.
Lektorka Dana Míková 30 let učila prvňáčky a druháčky číst
Jaké jsou její rady?
V tomto kurzu vás provedu tím, aby vaše dítě s chutí a radostí četlo ještě dříve, než nastoupí do první třídy.
Informace pomohou i rodičům školáka, který nerad čte.
Třicet let jsem učila prvňáčky a druháčky, a nejvíc mě bavilo učit je číst. Proto se tomu věnuji i dnes, a to v soukromé sféře.
- V našem kurzu si ukážeme, jak probudit v dítěti zájem o písmenka a jak si je osvojit, budeme procvičovat čtení slov a jednoduchých vět.
- Potom přejdeme k plynulému čtení s porozuměním.
- Ukážu vám některé techniky a cvičení, které můžete formou hry se svými dětmi vyzkoušet.
- V praktické části vám nabídnu zkušenosti z práce se Sofinkou, která má 3 roky a 9 měsíců.
- Součástí kurzu je i spousta materiálů ke stažení.
Dana Míková: proč učit děti číst?
Čtení je jednou z nejdůležitějších dovedností.
Kdysi byli lidé odkázáni na to, co jim kdo přečte nebo řekne. Když měli informaci jen z jednoho zdroje, nedokázali si ji ověřit a byli snadno manipulovatelní.
Čtení je nezastupitelné i v době počítačů a tabletů.
Když si dítě samo čte, zažívá něco diametrálně odlišného, než když se dívá na film a pouze pasivně přijímá, co je mu předkládáno.
Při čtení zapojujeme vlastní představivost.
Dále Paní Dana radí...
Určitě se vám stalo, že jste si přečetli knihu a pak jste viděli film, natočený podle této knihy. A nelíbil se vám, protože neodpovídal vašim představám a vašemu vnitřnímu světu.
Dítě, které samo čte, se stává samostatnějším, zvídavějším, rozšiřuje si slovní zásobu a fantazii.
Když přečte první písmenka a slova, je to pro něj okouzlující, radostný pocit.
Ze své třicetileté praxe vím, že ne na všech školách tomu tak je. A proč čekat na první třídu, když můžeme se čtením začít dřív?
Znám dvouleté děti, které neumějí mluvit, ale rozeznají jednotlivá písmenka. Znám tříleté, co přečtou všechna písmenka, a čtyřleté, co umí samostatně číst.
Co je genetická metoda?
Proč učit genetickou metodou?
Uvedu jednoduchý příklad.
Když vyslovím hlásku „m”, každý si pod tím představí něco jiného. Někdo velké tiskací písmeno, někdo malé tiskací písmeno, někdo velké psací písmeno a někdo malé psací písmeno.
Na genetické metodě je perfektní, že se pracuje pouze s jedním jediným tvarem, a to s velkým tiskacím písmenem.
Takže pokud řeknu „m”, představím si velké tiskací „M”.
K dalším výhodám patří to, že odpadá čtení takzvaných nesmyslných slabik: „me”, „ma”, „pu”, „so”. Takové čtení děti brzy odradí, jejich chuť a nadšení se vytrácí a s tím i zájem o písmenka a čtení vůbec.
Genetická metoda je založena na velkých tiskacích písmenech
Genetická metoda je založena na velkých tiskacích písmenech a na tom, že se čtou rovnou celá slova najednou, a to formou hláskování, což si ještě vysvětlíme.
Když jste šli poprvé do školy, nejspíš jste se uměli sami podepsat. Možná máte ve svém okolí takového předškoláka, a není to nic výjimečného.
Kdo z dětí neumí napsat celé jméno, zvládne třeba počáteční písmenko nebo další dvě, tři. Vždy je to velké tiskací písmeno.
Během své třicetileté praxe na základní škole jsem se nesetkala s žádným dítětem, které by přišlo do školy a umělo se podepsat psacím písmem.
Výhody genetické metody oproti klasické analyticko-syntetické
Děti se nejraději seznamují s velkými tiskacími písmeny.
Možná namítáte, že zvládnout pouze velká tiskací písmena nestačí, ale opak je pravdou.
Díky genetické metodě se dítě učí jeden tvar jednoho písmenka.
U analyticko-syntetické metody má písmenko čtyři tvary, takže dítě musí u 7 písmen zvládnout celkem 28 tvarů.
Pokud ale v rámci genetické metody dítě umí 28 tvarů, je to už 28 písmen, což je prakticky celá abeceda.
Proč dítě přírozeně preferuje genetickou metodu?
Vraťme se ještě k rozdílu mezi hláskováním u genetické metody a slabikováním u analyticko-syntetické metody.
U genetické metody například slovo „kočka” dítě přečte po jednotlivých písmencích, tedy „k” „o” „č” „k” „a”.
U analyticko-syntetické přečte „k” „o”, vytvoří slabiku „ko”, a pak „č” „k” „a”, tedy „čka”.
Může také číst první slabiku „koč” a druhou „ka”, ale to je vedlejší.
V okamžiku, kdy dítě vyhláskuje „k” „o” „č” „k” „a”, je nejdůležitější, aby si uvědomilo že se jedná o slovo „kočka”.
Jakmile si toto osvojí, začne krásně číst a rozumí obsahu slova.
Jde o takzvanou sluchovou syntézu hlásek, kdy se hlásky skládají do slov.
U analyticko-syntetické metody dítě čte „koč” „ka”, ale často to dělá s neporozuměním, protože slova rozseká mechanicky na slabiky.
Jak se genetická metoda čtení vrátila do našich škol a další její výhody
Genetickou metodu, která tu už kdysi byla, postupně vytlačila metoda analyticko-syntetická s odůvodněním, že je nevědecká.
Po roce 1989 se do našich škol genetická metoda opět vrátila a používá ji stále více škol.
Současně se na trhu objevily krásné knihy, které ji podporují, protože obsahují velká tiskací písmena.
Pozor, někdy je v knize uvedeno, že je napsána velkými tiskacími písmeny, ale tím je pouze myšlena velikost písmenek, nikoli jejich typ.
V knížkách jsou nejprve krátká slova, na ně navazují delší, přičemž velikost písmenek se postupně zmenšuje.
Pořád se ale jedná o velká tiskací písmena.
Další velkou výhodou genetické metody je skutečnost, že si děti při psaní výborně procvičují jemnou motoriku.
Zaměření tohoto kurzu a shrnutí výhod genetické metody
Náš kurz je určen primárně pro předškoláky. Pokud máte doma školáka nebo vyspělého předškoláka, nechte ho, ať si písmenka zapisuje, jak bude chtít.
My ale budeme písmenka hlavně stavět, lepit, modelovat z různých materiálů, zapisovat do sněhu, do mouky, do trávy nebo je třeba psát mokrým prstem na tabuli.
Než přejdeme k další lekci, shrňme si výhody genetické metody: je přirozená, založená na znalosti velkých tiskacích písmen, takže malého čtenáře nezahlcuje spoustou tvarů. Namísto slabikování se hláskuje, čtení není mechanické a děti čtou s chutí a velkým porozuměním.
V dalším videu si řekneme, jak můžete spolu se svými dětmi udělat první krůčky ke čtení.
Jak naučit děti číst – Lekce 3: První krůčky – Dana Míková
Máte-li doma dítě, které samo projeví zájem o písmenka, je vyhráno.
Pokud to tak není, nejspíš v nich budete chtít tento zájem probudit.
Ideální je postupovat citlivě, nikam nespěchat.
Úplně nejlepší, což mohu doporučit ze své praxe, je seznámit dítě s písmenky v jejich fyzické formě.
Dají se modelovat, lepit, vyrábět nebo postavit ze stavebnice.
Na dítě v žádném případě nenaléhejte. Když nemá zájem, počkejte klidně měsíc, dva, tři.
Dále Paní Dana radí...
Pokud jde o věk dítěte a jeho chuť učit se písmenka, je to naprosto individuální.
Někdy už dvouleté dítě ukazuje na písmenko, zajímá se o něj, chce vědět, co to je.
A naopak čtyřleté dítě se tím vůbec zabývat nemusí.
Buďte tedy trpěliví, nespěchejte a respektujte ho.
Přimlouvám se za to, aby se předškolák seznámil s písmenkem formou hry, přirozeně, jakoby mimoděk.
Nikoli posadit ho ke stolu a učit se s ním. Příležitostí je okolo nás mnoho.
Stačí jít po městě, kde uvidíte nějaký nápis, nebo klidně k seznámení s písmenkem použijte obal od potravin, který máte v kuchyni.
Zkuste se potomka zeptat, jestli ví, co je to za písmenko, a třeba se dočkáte toho, že se příště zeptá samo.
Když ho to nezajímá, klidně mu řekněte, jaké písmenko to je, ale netlačte na něj a nevyžadujte, aby se aktivně zapojilo.
Mějte na paměti, že jde o velice zdlouhavý, pomalý proces, který se nevyplatí urychlovat, protože je nutné přihlédnout k individuálním možnostem dítěte.
Jak naučit děti číst – Lekce 4: Principy a zásady – Dana Míková
Držte se svých zásad, ale postupujte citlivě a nenásilně.
Pokud patříte k rodičům, kteří chtějí dítě drilovat, stresovat, trénovat a sedět s ním denně hodinu u čtení, naše metoda pro vás vhodná není.
Naopak je ideální pro rodiče vnímavé, citlivé, a přesto ambiciózní, takové, kteří svého potomka podporují, poskytují mu šetrné vedení, nechávají mu prostor a respektují, když projeví zájem a chce vstřebávat nové informace.
První zásada
Takže první zásada zní: podporovat a chválit.
Jestliže dítě ve dvou, třech nebo čtyřech letech ještě nezná žádné písmenko, nic se neděje.
Tu a tam to zkuste, ale mějte na paměti, že nejde o to dosáhnout výsledků.
Ty bude po dítěti vyžadovat škola, jakmile do ní nastoupí.
Druhá zásada
Druhá zásada: pracujte s chybou.
To lze dobře ilustrovat na příkladu. Vyhláskujete dítěti „P” „E” „S” a dítě řekne „pes”.
Vyhláskujete druhé slovo „P” „R” „A” „S” „E”, ale dítě znovu řekne „pes”.
Vůbec nic se neděje!
Klidně ho pochvalte, že obě slova začínají na písmeno „p”, ale že to druhé není „pes”, ale „prase”.
Dítě nekárejte a snažte se najít, zač ho můžete pochválit.
Díky chybám se učí novým věcem.
Pokud má dítě problémy s výslovností některých hlásek, třeba „r”, „ř”, „l”, což bývá v tomto věku velmi časté, zkuste se vyhnout slovům, v nichž jsou obsaženy.
Jde o to, aby místo „ryba” dítě nevyslovovalo chybně „lyba” a tento návyk si nezafixovalo.
Je lepší pracovat s těmito písmeny později, než se snažit špatný návyk odstranit.
Chyby ve výslovnosti nepřecházejte, opravujte je, ale citlivě, a neděste se, když nejdou odstranit hned.
Třetí zásada
Třetí zásada, to je trpělivost.
Učte dítě hravou formou, nevyvíjejte na něj nátlak, počkejte na příhodnou chvíli.
Když někde písmenko uvidíte, upozorněte na něj, ale u učení nevysedávejte.
Nezapomínejte, že dětský mozek se vyvíjí a jeho kapacita se postupně mění.
Pokud vaše čtyřleté dítě písmenka neumí, nebojte se, je to v pořádku, jen k tomu potřebuje dozrát.
Nesrovnávejte ho s jeho vrstevníky.
Vaším úkolem je nezradit ho, ale stát se jeho průvodcem a otevírat mu cesty.
Pár postřehů z praxe Paní Dany
A teď pár postřehů z mé praxe.
Když jsem začala vyučovat genetickou metodou, viděla jsem na jednom semináři záznam z výuky.
Paní učitelka hláskovala různá slova a děti je po ní opakovaly.
Když jsem to s dětmi poprvé zkoušela já, nereagovaly.
V čem byla chyba?
Brala jsem to tak, že je ve mně, protože to neumím vysvětlit.
Další rok to bylo to samé a takhle se to opakovalo.
Jde o obtížnou metodu a potvrdilo se mi, že dítě musí po všech stránkách dozrát.
V každé třídě byli maximálně dva, tři žáci, kteří tuto metodu znali, když nastoupili do první třídy.
Nikdy jich nebylo víc.
Proto si nedělejte starosti, pokud vašemu dítěti čtení písmenek nepůjde. Je to naprosto v pořádku.
Poslední zásada
Tou poslední zásadou je, abyste pracovali se známými pojmy a vycházeli ze slovní zásoby vašeho dítěte.
Používejte slova, které předškolák velmi dobře zná, což je nenahraditelné zejména při procvičování sluchové syntézy.
Nabízí se například „máma, táta, pes”, dobře poslouží i jména prarodičů nebo kamarádů.
A ještě jedno upozornění.
Slova hláskujte vždy foneticky, takže jméno „Věra” budete diktovat „V” „J” „E” „R” „A”, s tím, že dítě si to pak časem srovná v hlavě.
Učíme se číst – obrázkové čtení, Úča Gábina
Jmenuji se Gábina a jsem úča.
Nejčastěji jsem učila děti v první třídě.
Rodiče chtěli vědět, jaké knihy bych jim doporučila, aby se děti naučily číst.
S knihami se děti samozřejmě setkávají mnohem dříve než v první třídě.
Právě v tomto věku jim ale můžeme nabízet takové, kde se snoubí obrázky s textem.
Některé jsou napsané hůlkovým písmem, v jiných najdete malá tiskací písmena.
Veselé obrázkové čtení
První kniha, kterou bych vám chtěla představit, se jmenuje Veselé obrázkové čtení od Jiřího Havla.
Díky hůlkovému písmu je jako stvořená pro děti, které se učí číst genetickou metodou.
Ta se poslední dobou ve školách objevuje čím dál častěji.
Příběhy v této knize jsou krátké, takže to čtenáře nevyčerpá.
Ve čtení se s dětmi můžete střídat nebo zapojit staršího sourozence.
Bajky od Jarmily Marešové
Druhou knihou jsou Bajky od Jarmily Marešové, napsané malým tiskacím písmem.
Příběhy jsou trochu delší, ale zato poučné a zábavné.
Na konci knihy najdete slovník: to kdybyste si nebyli jisti, co některý obrázek znamená.
Pejsek Tom
Poslední titul, kterou vám dnes představím, je Pejsek Tom.
Kniha malá, tenká, ohebná, a tak se hodí třeba na cesty vlakem.
Po jakých knihách ještě sáhnout?
Dětských knih je hodně, ať už jde o pohádky, bajky nebo moderní příběhy, třeba o dopravních značkách.
Klidně sáhněte po knize, jejíž ilustrace vám padly do oka.
Nejlepší je vybírat ji spolu s dětmi, aby je to motivovalo ke čtení.
V příští videoukázce vás seznámím s knížkou, která se hodí i pro děti, které nečtou genetickou metodou, a několika dalšími.
Učíme se číst – II. díl, Úča Gábina
V tomto videu vám představím tři knihy nejen pro prvňáčky, ale i pro děti, co se naučily číst dřív.
Kniha "První čtení"
Knihu “První čtení” bych doporučila těm, co se s písmeny seznámí za pomoci analyticko-syntetické metody.
Všichni ji známe, jen nevíme, že se tak jmenuje.
Osobní zkušenosti s ní má většina dospělých.
Kniha trochu připomíná slabikář.
Autorka seznamuje čtenáře s písmeny a ta váže do slabik, slov, jednoduchých vět a textů.
Najdete tu i rébusy a hádanky.
Jednotlivá písmenka, na která se autorka postupně zaměřuje, jsou odlišena barevně, což dětem pomáhá upevnit si jejich vizuální podobu.
Pohádky pro všední den
Druhá kniha vychází z genetické metody, kdy se děti učí číst nejprve velká tiskací písmena a teprve potom ta malá.
Když se tato metoda zaváděla, ukázalo se, že na trhu je málo knih psaných hůlkovým písmem.
A tak se jedna paní učitelka a současně maminka v jedné osobě rozhodla, že je sama napíše.
Vznikly knihy pohádek, nejprve krátkých, pak delších, zkraje psaných větším fontem, ke konci menším.
Pohádky jsou z jednoslabičných slov, postupně se počet slabik zvyšuje.
Například Pohádky pro všední den jsou přesně jednou z těchto knih.
Při její četbě narazíte i na slova, s nimiž se nesetkáváme denně.
Nechybí ani výrazy hovorové a moderní, jako je „jo”, „fakt”, „fajn”.
Některé příběhy nám přijdou třeba nesmyslné, jiné vtipné, ale je to proto, aby se dobře četly.
Začínáme číst Bajky
Poslední knihou je titul Začínáme číst Bajky.
Původně se kniha jmenovala Nejkrásnější bajky pro nejmenší a byla napsána malým tiskacím písmem, toto vydání je už s velkým hůlkovým.
Bajky jsou trochu delší než kratičké pohádky, ale čtenáře pobaví.
Příště vás seznámím s knihami, které jsou určené dětem, které už umějí trochu číst.
Začínáme číst III. díl, Úča Gábina
V tomto díle představím knihy nakladatelství Albatros, které si děti hodně oblíbily a půjčovaly si je v knihovně.
Jsou rozděleny do tří úrovní, které se liší délkou příběhů a velikostí písma.
Jde o rozmanité pohádky, někdy i texty s určitým ponaučením od různých autorů, takže nabídka je pestrá.
Teta to plete
V té první úrovni nám velmi často padla do ruky kniha Teta to plete.
Najdeme tu třeba pohádku o Smolíčkovi nebo Perníkové chaloupce, které vypráví dětem teta Běta.
Ta moc ráda plete svetry a ponožky, ale i pohádky.
Na konci smyšleného příběhu mají děti za úkol poznat, jaké pohádky teta Běta spletla dohromady a co se v nich změnilo.
Dětem se kniha líbila a když se mohou u čtení i zasmát, je to fajn.
Sísa Kyselá
Další kniha, která nás velmi pobavila, se jmenuje se Sísa Kyselá a patří do druhé úrovně.
Napsala ji Martina Drijverová a ilustroval Adolf Born, který kouzlo této vtipné knihy svými ilustracemi ještě umocnil.
Kniha je o Jeníkovi a jeho spolužačce Síse.
Bydlí v jednom domě, ale nevycházejí spolu zrovna nejlépe.
Učí se proto, jak to společně překonat a navázat přátelství.
To je něco, s čím se mohou setkat i děti v první třídě, takže tenhle příběh jim třeba pomůže ukázat cestu.
Další knihy z této edice
Ve zmíněné edici vyšlo hodně knih, třeba Kvak a Žbluňk, Nezbedníci, Zlobilky, Příšerné zlobilky, Kuba nechce číst, Kuba nechce spát, S jako slon, Pavlík ve světě, nebo Rošťák Oliver.
Tipy na dárky pro nejmenší – Čtivé Vánoce
Představím vám knihy pro děti a začneme těmi, co jsou určeny nejmenším čtenářům.
Nejúžasnější věc
Ta první se jmenuje Nejúžasnější věc.
Příběh není složitý, je doplněn pěknými obrázky a děti se mimo jiné dozví, odkud se vzaly ty největší pochoutky na světě.
Hlavní hrdinkou je holčička, která se náhodou zúčastní kuchařské soutěže, a svoji roli v příběhu sehraje i jistý dárek od jejího kamaráda.
Gerda – Příběh velryby
Jednou z nejoblíbenějších kniha je pro mě v této kategorii Gerda – Příběh velryby, která se pyšní nádhernými barevnými ilustracemi.
Řada z nich v sobě skrývá i určitou symboliku.
Krásný, dojemný příběh nás seznamuje s Gerdou.
Mládě velryby žije uprostřed oceánu samo, protože přišlo o rodinu.
Pátrá po ní, a přitom poznává okolní svět, seznamuje se s ostatními živočichy a navazuje nová přátelství.
Dívka, která chtěla zachránit knížky
Dívka, která chtěla zachránit knížky – i tato knížka patří k mým velmi oblíbeným, napsal ji Klaus Haderup a ilustrovala Lisa Aisato.
Podle mého jde o jednu z nejpovedenějších, co se ilustrací týče.
Hlavní hrdinka Anna chce zachránit knížky, které už nikdo nečte, a během svého dobrodružství se setkává také s příběhem, který nemá žádný konec, a tak po něm pátrá.
Kniha s nádherným filosofickým přesahem nadchne i dospělé čtenáře.
Tipy na dárky pro školáky – Čtivé Vánoce
Nyní se zaměříme na školáky, kteří už umí číst sami.
Jak Grinch ukradl Vánoce
První ze tří nabízených knih je nejjednodušší a jmenuje se Jak Grinch ukradl Vánoce.
Příběh možná znáte i z televizních obrazovek.
Kniha má formát sešitu, děj je krátký a největší kouzlo se skrývá ve verších.
Co stránka, to velká kresba a kousek veršovaného textu.
Příběh je o Grinchovi, který chce ukrást šťastným a hlučným Kdovíkům Vánoce.
A nese v sobě poselství, zda Vánoce nejsou i něco víc než pouze dárky.
Deník malého poseroutky, Radosti zimy
Velký úspěch v posledních letech zaznamenala série Deník malého poseroutky.
Nyní vychází již 13. pokračování Deníku malého poseroutky, Radosti zimy, který popisuje válku dvou klukovských gangů ve sněhu.
Hlavním hrdinou je chlapec jménem Greg, který dostal od své maminky deníček.
Nejprve to považoval za nevhodný dárek, ale pak zjistil, že ho psaní velmi baví.
Kniha má podobu ručně psaného, čitelného deníku, doplněného o spoustu kreseb, a pojednává humornou formou i o přátelství a rodinných vztazích.
Čarodějovy hodiny
Kniha Čarodějovy hodiny je určena dětem, které už umí samy číst, a sloužila jako předloha k filmu.
V 70. letech ji napsal John Bellairs, nyní zažívá svoji renesanci a nadchne hlavně fanoušky fantasy.
Sirotka Lewise vychovává jeho strýc, čaroděj Jonathan, který ho na svém sídle, podobném zámku, učí čarovat.
V celém domě tikají hodiny: kde jsou ukryté a proč tomu tak je, tvoří zápletku tohoto napínavého příběhu.
Čteme slabiky
V tomto videu učitelka názorně předvádí princip a fungování genetické metody.
V každé ruce drží kostku, na jejíž každé straně je jiné písmenko, podobně jako jsou puntíky na kostce od hry Člověče, nezlob se.
Dětem ukáže vždy jednu stranu každé krychle, tedy dvě písmenka najednou.
Žáci nejprve vysloví obě hlásky, paní učitelka pak dá kostičky k sobě a děti přečtou obě písmena najednou.
Třeba „S” „I”, „SI”, „P” „O”, „PO”.
Kostičky v ruce obrací, a tak se hlásky, které děti vidí, mění.
Při procvičování zůstává vždy první písmeno chvíli stejné, mění se pouze to druhé, například „P” „I”, „PI”, „P” „A”, „PA”, „P” „O”, „PO”, atd.
Když dojde ke změně první hlásky, například „P” se změní na „K”, učitelka na to třídu vždy upozorní.
Jak naučit děti číst – často kladené dotazy (FAQ)
Sfumato - metoda splývavého čtení je vhodná i pro dyslektické děti
Ukazuje se, že metoda, kdy se děti učí číst pomocí slabik, je často přetěžuje.
Nová písmenka musejí poznat, naučit se je psát a umět je přečíst.
To na ně klade vysoké nároky.
Každé dítě je jiné a má své individuální tempo.
Pomalejší školáky mohou počáteční neúspěchy odradit a vyvolat v nich nechuť ke čtení, k učení nebo komunikaci obecně.
A tak se může stát, že z nadšeného prvňáčka, který se těšil do školy, vyroste dyslektik.
Metoda Sfumato® je založena na tom, že se zapojí zrak, dech, hlas a sluch a děti se učí číst nahlas.
Tím pádem každé písmeno, vytvořené hlasem, s patřičnou intenzitou, má svůj silný vnitřní náboj.
Pokud se dítě učí číst s porozuměním, chápe psaný text, baví ho to a motivuje.
Má zájem o nejrůznější knihy a časopisy.
Z nich pak čerpá nové poznatky a informace, seznamuje se se zajímavými příběhy, prožívá emoce, pociťuje radost, a to vše obohacuje jeho vnitřní svět.
Více na: novinky.cz
Jak naučit dítě číst – WikiHow.cz
Už od útlého věku svému potomkovi čtěte, aby si na knihy zvykl a přišlo mu to přirozené.
Vybírejte takové, které odpovídají jeho věku a jsou něčím zajímavé.
U nejmenších začnete s oblíbenými leporely.
Ta, co mají plastické stránky, vydávají zvuky nebo jsou jiným způsobem interaktivní, batole zaujmou a pomáhají rozvíjet jeho smysly.
Čtěte hodně i vy sami a jděte dítěti příkladem.
Říkejte dítěti říkanky a básničky, abyste rozvíjeli jeho cit pro fonetické učení slov a rozpoznávání písmen.
Seznamte ho s jednoduchými básničkami, postavenými na rýmech les-pes, louka-mouka atd.
Dítě se naučí rozumět slovům a zvukům, která jsou písmenům přiřazena, a navíc si rozšíří slovní zásobu.
Více na: WikiHow.cz
Co je genetická metoda čtení a proč vystrnadila Emu, co měla mísu?
Známe dvě základní metody, jak naučit dítě číst, a to slabikovací a hláskovací.
Existuje ale i metoda genetická, s níž na začátku 20. století přišel Josef Kožíšek a Václav Příhoda.
Ta se před časem dočkala svého comebacku.
Učebnice genetické metody pod názvem Učíme se číst, která vychází ze znalosti velkých tiskacích písmen, vydala PhDr. Jarmila Wagnerová, CSc.
Velká písmena se k sobě přiřazují, dítě hláskuje a staví tímto způsobem jednotlivá slova, například L-U-K = LUK, K-L-E-C = KLEC.
Výhodou je, že už od začátku se dítě seznamuje s celou abecedou a neomezuje se pouze na několik písmen.
Oproti tomu metoda slabikotvorná, která je na školách zatím víc rozšířená, může dítě přetěžovat.
Klade na něj vyšší nároky, někteří školáci zažívají stres a ztrácejí chuť do učení.
Někdy to vede až k poruchám typu dyslexie.
Genetická metoda je komplexní, pracuje se se zrakem, sluchem, dechem a hlasem.
Žák, který čte nahlas, si spojí písmeno s tónem, a tím se stane hmatatelnějším.
Tato technika plně respektuje individuální tempo každého školáka a motivuje ho, aby svoji schopnost číst dále rozvíjel.
Více na: Flowee.cz
Je vhodné učit děti číst a psát už v mateřské škole?
U předškoláka nejde o to, aby uměl číst a psát.
Primární snahou je podnítit v něm zájem o knihy a o kulturu jako takovou a podchytit ho.
Podle většiny dětských psychologů nejsou děti natolik zralé, aby psaní a čtení před nástupem do školy zvládly.
Určitě je ale dobré, když rodiče a školka rozvíjejí v dětech schopnost samostatně přemýšlet a správně se rozhodovat.
Jak toho docílit?
Čím více rozmanitých podnětů jim nabídneme, tím lépe.
Čtěme jim pohádky, listujme s nimi v dětských encyklopediích, navštěvujme společně divadla, kina a nejrůznější sportovní a hudební akce.
Prospěje jim, když se zapojí do dětských kolektivů, abych poznaly, co je baví a co by chtěly rozvíjet.
Dítě je v předškolním věku mimořádně vnímavé a dokáže vstřebat neuvěřitelný objem zkušeností a zážitků, které mohou zformovat jeho budoucí zájmy a dovednosti.
Více na: Děti.mensa.cz
Učit nebo neučit předškoláka abecedu?
Rodiče si často kladou otázku, jestli mají začít s výukou písmenek ještě před tím, než se jejich potomek stane prvňáčkem.
Někteří tuto snahu zavrhují a mají pro to logické argumenty.
V první řadě je dle nich důležité odhadnout, zda je dítě zralé a připravené to zvládnout.
Mezi dětmi jsou v tomto ohledu obrovské rozdíly, a neměli bychom je mezi sebou porovnávat.
Zvažme, zda není škoda ochudit potomka o radost, kterou by při objevování nových písmenek zažil ve škole.
A nejen to.
Když se dítě naučí číst v předškolním věku, může se stát, že se ve škole nudí, nedává pozor, zlobí a vyrušuje.
Někteří rodiče nevědí, jestli mají dítě abecedu naučit nebo ne.
Pokud to zkusíte, začněte pomalu, postupně a nenásilně.
Spíše se snažte rozvíjet schopnosti a dovednosti dítěte, aby ho to později škole bavilo.
Více na: Predskolnivek.cz
Slabikování není vhodné pro všechny žáky
K běžně užívaným metodám, jak naučit dítě číst, je slabikování.
Zkušenosti se slabikováním máme nejspíše všichni.
Mária Navrátilová, zakladatelka splývavého čtení, se ale rozhodla jít jinou cestou.
Podle ní se během slabikování slovo přeruší, takže dítěti uniká jeho význam, ačkoli ho zná.
Další výhrady má k tomu, že v tomto případě dojde k narušení plynulého čtení zleva doprava.
Děti se při slabikování vracejí na začátek slova, a mnohé s tím mohou mít velké problémy.
Splývavé čtení je naopak založeno na tom, že školák si v předstihu načte písmena a pak je vysloví.
Tvorba slov je plynulá, čtenář klouže z jednoho písmenka na druhé.
Děti čtou jedním směrem, aniž by se vracely zpět.
Tato metoda má své zastánce i mezi psychology a pedagogy.
Například podle Petra Klímy z Pedagogicko-psychologické poradny v Praze 3 je slabikování pro řadu prvňáčků nevhodné.
Více na: Rodina.cz
Rychlé výsledky motivují
Genetická metoda nadchla i lektorku Ivanu Málkovou.
Ta dokonce tvrdí, že díky ní si prvňáčci mohou už v prosinci číst knihy, zatímco jejich vrstevníci, kteří slabikovali, v lednu či únoru sotva poskládají dohromady slova, potažmo věty.
Tuto metodu obhajuje.
Za největší přínos považuje skutečnost, že si děti spojují jeden jediný znak s jediným zvukem.
To je pro ně přirozenější, snazší.
Dobré výsledky se proto dostaví mnohem dříve.
To školáky nadchne, motivuje a přesvědčí o tom, že učit se má smysl.
Učení se písmenům jim nepřipadá těžké.
Pohybují se ve známém prostředí, protože velká tiskací písmena, na nichž je metoda postavena, vidí ve svém okolí, ať už jde o nápisy a cedule v obchodech, novinové titulky nebo SPZ aut.
Více na: RadioJunior.cz
Analyticko-syntetická a Genetická metoda - Výhody a nevýhody obou metod
Genetická metoda seznamuje děti nejprve s velkými tiskacími písmeny.
Proto je nezatěžuje hned na začátku všemi dalšími tvary písmen, což jsou kromě velkých i písmena malá a kromě tiskacích i psací.
Do písanek prvňáčci píší až po 4 měsících výuky.
Při této metodě se neslabikuje, ale hláskuje.
Dítě si proto lépe vybavuje samostatná písmenka, nikoli slabiky.
Stejně tak je hláskování dobrou průpravou při výuce psaní.
Analyticko-syntetická metoda je oproti tomu na školách rozšířenější.
Školáci, zvyklí na genetickou metodu, mohou mít ale při přestupu na školu s analyticko-syntetickým přístupem určité problémy.
Více na: Bonella.cz
Nově na TIPP.CZ:
MoMi MIYA | Recenze
Dětský kočárek MoMi MIYA je všestranný a pohodlný kočárek navržený tak, aby vyhovoval potřebám vašeho dítěte od 6 měsíců věku až do váhového limitu 22 kg.Zdroj obrázku: momi.storeČást obrázků pochází z produktové stránky...
Sportovní kočárek Silver Cross Dune | Jaké jsou recenze?
Kočárek Silver Cross Dune je kvalitní cestovní systém, který nabízí kombinaci stylu, funkčnosti a odolnosti. S cenovkou něco přes 20000 Kč za samotný kočárek spadá do vyšší cenové třídy na trhu. Jeho kvalita však tuto cenu ospravedlňuje. Kočárek je docela robustní,...
Dětské nosítko Babybjörn Mini 3D Mesh | Recenze
Na internetu najdeme hodně pozitivních recenzí na nosítko BabyBjörn Baby Carrier Mini 3D. Mnoho rodičů ji považuje za pohodlnou a snadno použitelné díky ergonomickému designu a nastavitelným popruhům. Nosítko je také lehké a kompaktní, takže je pohodlnou volbou pro...
Hauck Rapid Recenze | Co o tomto sportovním kočárku říkají rodiče?
Jaké jsou recenze na kočárek Hauck Rapid? Obecně můžeme konstatovat, že sportovní kočárek Hauck Rapid získal pozitivní hodnocení, přičemž mnoho rodičů si pochvaluje jeho snadné používání, ovladatelnost a pohodlné sedadlo. Někteří recenzenti však zaznamenali drobné...
12 nejlepších kompaktních skládacích kočárků | Madeformums.com
Zdroj: 12 of the best compact-folding buggies Máte málo místa nebo rádi cestujete a potřebujete kočárek, který je po složení malý? Máme pro vás definitivního průvodce nejlepšími kompaktními skládacími kočárky pro vaši rodinu. Kompaktní skládací kočárky jsou...
Jaký je rozdíl mezi kočárkem Bugaboo Fox a Bugaboo Cameleon?
Bugaboo je značka, kterou není třeba představovat, protože patří mezi nejoblíbenější značky. Tato holandská značka, která se řadí na špičku trhu, je považována za špičku mezi městskými kočárky. A má i své oblíbené hvězdy, které ji sledují. Sienna Miller, Jessica...
Magnetická stavebnice TEGU na cesty – Velryba | Agátin svět
Malá sada TEGU ideální na cesty – do auta, letadla nebo třeba do restaurace.
Z šesti barevných magnetických kostiček snadno postavíte velrybu, hada, ptáčka nebo cokoliv vás napadne.
Fantazii se meze nekladou.Tegu je jedinečná dřevěná magnetická stavebnice vyrobená z ekologických materiálů a netoxických barev.
Uvnitř každého precizně a z velké části ručně opracovaného dílku je ukrytý téměř neviditelný magnet, díky kterému se dají jednotlivé části na sebe napojovat a vytvářet tak zajímavé konstrukce.
Magnetická stavebnice TEGU na cesty – Kotě | Agátin svět
Malá sada TEGU ideální na cesty – do auta, letadla nebo třeba do restaurace.
Z šesti barevných magnetických kostiček snadno postavíte třeba kočku, šneka, kraba nebo cokoliv Vás napadne.
Fantazii se meze nekladou.Tegu je jedinečná dřevěná magnetická stavebnice vyrobená z ekologických materiálů a netoxických barev.
Uvnitř každého precizně a z velké části ručně opracovaného dílku je ukrytý téměř neviditelný magnet, díky kterému se dají jednotlivé části na sebe napojovat a vytvářet tak zajímavé konstrukce.
Kovové nářadí v dřevěném kufříku | Agátin svět
Nádherná sada nářadí pro malé kutily od 5 let. Nářadí je uloženo v praktickém dřevěném kufříku.
Kovové nářadí je reálnou kopií skutečného nářadí pro dospělé.
Dřevěný kufřík s panty, v němž je nářadí umístěno, je opatřen dvěma kovovými přezkami a kovovým uchem pro možnost přenášení.
Uvnitř kufříku jsou instalovány západky a speciální otvory, které zajistí jednotlivé kusy nářadí tak, aby při manipulaci nevypadly.
Sada obsahuje 16 ks nářadí. Rozměry otevřeného kufříku jsou 45 x 3,5 x 32 cm.
Den a noc | Agátin svět
Den a noc je jedinečně zpracovaná logická hra pro jednoho hráče.
Je vyrobena ze dřeva, krásně barevná a založena na myšlence, která rozvíjí logické myšlení a představivost i těch nejmenších dětí.
Hra den a noc obsahuje 48 různých zadání ve čtyřech úrovních obtížnosti.
Na zadáních jsou vyobrazeny obrysy staveb, které mají děti za pomoci dřevěných dílků sestavit.
Nejjednodušší úlohy zvládnou i opravdu malé děti. Hra Den a noc je určena již pro děti od dvou let.