Tentokrát jsme potřebovali opravdu vyzkoušet, jak se s provlékacími korálky pracuje těm nejmenším, pro které jsou určeny, proto nám s testováním pomohla malá Viktorka.
Podívejte se s námí na krásné fotografie z testování.
V minulém článku, který jsme pro vás připravili, jsme se zabývali polarizací pozornosti, která je u dítěte velice žádoucí.
Abychom však dokázali podpořit dítě tak, jak to zrovna potřebuje, je velice dobré mít povědomí o tom, jakými senzitivními obdobími dítě během svého vývoje prochází.
Výbuchy silných negativních emocí u dítěte jsou často pro rodiče extrémně náročné a bolestivé.
Rádi bychom věřili, že pokud uděláme vše „správně“, bude naše dítě šťastné a nebude se muset potýkat s hněvem, smutkem a strachem.
Všechny tyto pocity ale k životu patří a nemůžeme se jim vyhnout ani před nimi uchránit dítě.
Naučit se je zvládnout a zpracovat je jedním z velkých úkolů dětství.
A jak v Montessori víme – jediný skutečný způsob, jak se něco naučit, je si to prožít.
Příchod druhého (třetího, čtvrtého…) dítěte je samozřejmě velká událost v životě celé rodiny.
Většina rodičů se cítí trochu jistěji než u dítěte prvního – už trochu vědí, „do čeho jdou“ – na druhou stranu je tu ale zcela nový element: vztah mezi dětmi samotnými.
Budou se mít navzájem rády, hrát si spolu a pečovat jeden o druhého?
Nebo se budou hádat a soupeřit?
Před několika lety jsem se bavila o Montessori vzdělávání s člověkem „zvenku“.
Něco málo o něm slyšel a nelíbilo se mu to: měl dojem, že Montessori vzdělávání má sklon vytvářet v dětech tvrdohlavost, že jsou pak příliš nezávislé, dohadují se a chtějí dělat věci „po svém“.
A měl docela pravdu, tohle všechno v Montessori dětech vidím.
Jen v tom nevidím problém.
Každý, kdo má blízko k malým dětem, si určitě na vlastní kůži zažil jejich obrovský potenciál pro lásku a velkorysost, ať už jde o velké pusy a objetí, nezištné dary nebo až nečekanou empatii k ostatním.
Někdy ale to samé dítě, které se před chvilkou mazlilo s nejlepším kamarádem, dokáže také strkat, škrábat, tahat za vlasy nebo se tahat o hračku.
První roky života jsou pro rozvoj mozku dítěte rozhodující, prý dokonce položí neurologické základy pro intelektuální rozvoj v dospívání a dospělosti.
Aby ne, když se novorozenec narodí se zhruba stovkou miliard neuronů a jejich vzájemné propojování (tedy synapse) hraje ve vývoji mozku (a tedy i intelektu) klíčovou roli.
„Zjednodušeně bychom tedy mohli říci, že čím více synapsí se nám podaří vytvořit, tím si vytvoříme větší mozkovou kapacitu pro přijímání dalších informací,“ říká MUDr. Zuzana Ludvíková v Mense ČR pro nadané děti.
V raném dětství je formálních lekcí nebo prezentací zdvořilostního chování jen málo.
Podstata celého učebního plánu spočívá v tom, jak se za prvé chováme my k dětem a za druhé my dospělí k sobě navzájem v jejich přítomnosti.
Učí se totiž zejména naším příkladem.
Obrázek je vůbec prvním obsahem knihy, který dítě dokáže „přečíst”.
Právě díky obrázkům dítě porozumí příběhu a je schopné interpretovat hlavní postavy, zvířátka, nejrůznější prostředí či situace, aniž by umělo skutečně číst.
Z ilustrací zobrazujících výraz v obličeji a z řeči těla je dítě schopné rozpoznávat jednotlivé emoce.
Touhu a chuť přelévat, nalévat, vylévat, atd. má v sobě každé dítě. Mají na to senzitivní období, které poznáte pozorováním – např. ve vaně, při přípravách v kuchyni, atd.
Obecně platí, že děti jsou schopné přesýpat od 15 měsíců – např. z misky do misky (běžně také nabírají rukama).
Následně můžete přidat velkou lžíci a posouvat úroveň aktivit tak, aby vyžadovaly větší přesnost a soustředění.
Kolem cca 2,5 věku již dítě zvládne přelévat bezpečně vodu mezi džbánky.
Před dosažením věku dvou let prochází dítě sérií vývojových změn, díky kterým začíná potřebovat nové sociální prostředí.
Ačkoliv rodiče pro ně zůstávají i nadále hlavní jistotou v jejich životě, potřebují děti v této fázi rozšířit své sociální obzory, dostat příležitost kontaktu s vrstevníky, a získat zkušenost společenské nezávislosti.
Je to veliký a zásadní krok: děti se učí přechodně fungovat bez rodičů, v kolektivu kamarádů a učitelů.
Když Dr. Montessori poprvé začala aplikovat své dlouholeté poznatky, setkala se s širokým uznáním a údivem.
„Ohromující“ úspěch jejích žáků – schopnosti, chování, úroveň vývoje – vedly některé k tomu, aby prohlašovali, že ve skutečnosti přeměňuje děti do vyšších úrovní prostřednictvím dosud neznámých vzdělávacích mechanizmů.
Taková tvrzení však rázně odmítala.
Lidský vývoj není konstantní ani stabilní kontinuum; spíše si ho představte jako střídající se parabolu, která se zrychluje a zpomaluje, vyznačuje se rychlými změnami, vrcholy a minimy.
Téměř každý rodič byl pravděpodobně svědkem skokových změn svého dítetě „přes noc“- ať už šlo o propuknutí období vzdoru u batolete, nebo odmlouvání a nepořádek v pokoji u školáka.
A co teprve období dospívání a vše, co s sebou přináší.
Dřevěné barevné puzzle pro děti od 18 měsíců. Tato hračka je skvělá výzva pro zvídavé děti.
Jednotlivé tvary musí děti na tyčku nasunout otáčením, tak aby výstupky zapadly do otvorů a dílek tak hladce sklouz dolů.
Hračka je vyrobena ze dřeva, samozřejmostí jsou nezávadné a netoxické barvy na vodní bázi.
Hračka podporuje koordinaci oka a ruky, jemnou motoriku, logiku, prostorové vnímání, představivost. Navíc se děti naučí vnímat základní tvary a barvy.
Na téma přípravy a nastavení domácího prostředí pro novorozence je k dispozici nekonečné množství zdrojů a zdá se, že se většina z nich soustředí na jednu ze dvou věcí.
Buď na to, co z vašeho domova odstranit – vytvořit bezpečný a „dítěti-odolný” domov – nebo na to, co si rozhodně pořídit – nekonečný seznam komerčních výrobků, od těch praktických (dobrý kočárek nebo autosedačka), přes ty, které nepotřebujete, ale je výhodné je mít (ohřívač lahviček, bezzápachový koš na použité dětské pleny), až po ty úplně nesmyslné (dětská elektronika, ohřívač na vlhčené ubrousky).
Zhruba v polovině prvního roku života přicházejí dva hlavní milníky související s pohybem: dítě se učí pohybovat a později sedět bez podpory.
Náhle se malé nehybné nemluvně, které se předtím muselo spoléhat na to, že ho někdo přenese, nebo mu přinese hračku, promění v plazící, uhánějící, lezoucí smršť zvědavosti a zkoumání.
Navzdory tomu, že je dnes dostupných mnoho technických informací o tom, jak se přesně starat o zdraví chrupu a jaké pomůcky k tomu potřebujeme, je téma zubů častým problémem mnoha rodičů, následně i dětí.
Ačkoli je období předškolního a školního věku mentálně odlišné, jsou si ve spoustě věcí podobné, hlavně pokud se jedná o fyzický prostor, který dítě obývá a způsob, jak na sebe vzájemně působí.
Ve třech letech děti překračují pomyslnou hranici mezi tím být „malým dítětem“ a „velkým dítětem“.
Mění se z batolecího „nevědomého průzkumníka“ na předškolního „vědomého pracovníka“ a začínají rozvíjet uvažující mysl podporovanou plynulostí jejich rodného jazyka.
Zdroj foto: Kinderkraft Od narození do tří let Pohodlné hopsadlo s hrazdou na hračky pro menší děti Nastavitelná vysoká židle, kterou lze přizpůsobit věku a výšce dítěte. Jak vypadá židlička Kinderkraft LASTREE? Zkuste...
Jaké jsou nejčastější překážky mezi námi rodiči a touto volbou?
1. Montessori škola je pro vás nedostupná. Montessori školy bohužel ještě nejsou tak rozšířené, aby byly dostupné každému dítěti.
Na mnoha místech jsou nejen vzácné, ale také mají v naprosté většině tendenci být soukromé, a proto jsou pro většinu lidí neúnosně drahé.
I když vás to mrzí a odrazuje, neznamená to, že nemůžete být Montessori rodiči.
Raději se vydejte hledat školu, která bude co nejvíce vyhovovat vaší rodině.
Zdroj foto: Kinderkraft Vysoká židle, která roste s dítětem SIENNA je vysoká židle, kterou můžete používat dlouhou dobu. Když se vaše batole stane samostatnějším, lze vysokou židli snadno přeměnit na židli pro starší dítě. Snadno se udržuje v čistotě. ...