Nejlepší kočárky na běhání | Recenze

Stručně řečeno teorie senzitivních období uvádí, že v lidském vývoji existují určitá stádia, během kterých je jedinec obzvláště citlivý k určitým podnětům kriticky důležitým pro další růst.
Pokud podněty chybí, vývoj je nedostatečný nebo narušený.
Pozdější terapeuticko-pedagogické nápravy mohou, ale nemusí být možné.
V každém případě bude třeba vynaložit větší úsilí a výsledky budou menší.

Když se poprvé ponoříte do pozoruhodného světa Montessori, budete se možná cítit, jako byste vkročili do paralelního vesmíru nebo při nejmenším do cizí země, která má svá přesvědčení, své zvyky a svůj jazyk, které jsou pro člověka zvenku nepochopitelné.
Možná že dokonce i ti, kteří už tento svět trošku okusili – třeba dokonce začali používat termíny jako “senzitivní období” a “psychické embryo” v každodenní konverzaci – by měli problém tyto pojmy přesně definovat.

Učení úmyslného a samostatného používání toalety nebo nočníku se výrazně liší mezi jednotlivými kulturami a výrazně se proměňovalo i historicky.
Dnes některé rodiny praktikují tzv. bezplenkovou komunikační metodu a plenky nepoužívají téměř vůbec, zatímco jiní s učením chození na toaletu čekají, až bude dítěti tři a více let.

Thajský výrobce PlanToys série hraček “Wonky Fruits and Vegetables – Nepovedené ovoce a zelenina”), která vznikla ve spolupráci s nizozemskou firmou Kromkommer, přináší informace o udržitelnosti přímo do dětských pokojíčků. Tyto hračky vznikly se záměrem poukázat na plýtvání nevzhlednými potravinami.
Luna Journal zpovídal Alaina De Rauwa.

Když se bavíme o Montessori, mnozí lidé (zejména ti, kteří už s Montessori alespoň nějakou zkušenost mají) si jako první představí typickou třídu Casa dei Bambini: prostornou, vzdušnou místnost vybavenou nábytkem na míru a krásnými dřevěnými pomůckami.
Kvalitní vybavení třídy není levnou záležitostí – nejlepší didaktické materiály jsou navrženy a vyrobeny s péčí a přesností a (i protože Montessori zdůrazňuje oddělování pojmů a izolaci obtížnosti) najdeme jich ve třídě mnoho.

Jedním z klíčových rozdílů mezi tradičními přístupy a Montessori vzděláváním tkví v přístupu, který zde zaujímáme jako vychovatelé (ať už jako rodiče, učitele, rodinní příslušníci nebo v jakékoliv další z výchovných rolí, které vznikají mezi dospělým a dítětem).
V Montessori chápeme, že lidský vývoj probíhá spontánně a nevyhnutelně skrze interakci dítěte s prostředím, a proto je přinejmenším zbytečné a častěji přímo škodlivé pokoušet se jej řídit nebo kontrolovat.

Maria Tecla Artemesia Montessori v mnohém dalece předběhla svou dobu; zároveň byla také ale jejím dokonalým ztělesněním.
Narodila se a vyrůstala na sklonku „Století objevů“, v době, kdy převratné poznatky vědy a techniky i hluboké politické a společenské změny slibovaly nástup nové éry lidstva: čas skutečného porozumění.

Praktický život tvoří srdce Montessori tříd pro děti do šesti let.
Ve vyšších třídách už na něj není kladen takový důraz, protože pozornost dítěte přechází od praktických dovedností k představivosti a abstrakci, ale jeho přínos si každé dítě nese po zbytek svého života.

Dr. Montessori strukturovala školní kurikulum do pěti základních oblastí.
Montessori učitelé studují tyto oblasti v rámci své přípravy a na jejich základě organizují třídy tak, aby již samotné uspořádání prostoru odpovídalo struktuře vzdělávacího plánu a pomáhalo žákům orientovat se v materiálech a učivu.